
Honzíkův kříž
Pro záchranu jiného života obětoval svůj!
Jan Usnul
*20. 12. 1987 † 16. 7. 2011
Rozesmátého, s kytarou na krku, klobásou v levé a pivem v pravé ruce. Tak vzpomínají kamarádi i rodina na Žánka. Všestranný sportovec, zapálený muzikant a obětavý mladík s velkým srdcem i budoucností v sobotu 16. července 2011 zemřel.
Případem neobyčejného Honzova osobního hrdinství žila celá republika. Jan Usnul neváhal a ve čtvrtek 9. Června 2011 se u jezu na Mlýnském potoce v Olomouci-Řepčíně vrhl pro topícího se třináctiletého žáka. Při neštěstí zahynula i šestačtyřicetiletá třídní učitelka. Čtyřiadvacetiletého instruktora raftingu se záchranářům podařilo vylovit přibližně kilometr od místa neštěstí, v kritickém stavu byl převezen do nemocnice. Pět týdnů bojoval o život, a když už se zdálo, že by mohl zvítězit, přišla zákeřná infekce. Jeho silné srdce se zastavilo v sobotu ráno, 16. Července 2011.
Ve všech lidech, kteří ho znali, dokázal Honza zanechat hlubokou stopu. „Byl to velice veselý a otevřený člověk, který se dokázal pro druhé obětovat. Pokud za ním kdokoliv přišel s problémem, nikdy ho neodmítl a snažil se mu pomoci,“ shodují se jeho kamarádi.
K Honzovi od dětství neodmyslitelně patřil sport. Začínal s fotbalem, ale také velice dobře plaval. Bavila ho rovněž cyklistika, běžecké i sjezdové lyžování, ale ze všeho nejraději jezdil v zimě na snowboardu. Na škole se dostal i k horolezectví, raftingu a dalším méně tradičním sportům. Se spolužákem si udělali kurz a pravidelně na raftech sjížděli Moravu z Litovle do Olomouce.
Kromě sportu byla Honzovou velkou vášní také muzika. Byl vůdčím duchem rockové skupiny Cock-Tail, se kterou vystupoval po celé republice. Na kytaru hrál už odmala. Hudba pro něj znamenala opravdu hodně. Byl schopný kvůli ní spoustu věcí oželet.
Přes den sport a v noci muzika. Není divu, že měl Žánek spoustu kamarádů. Ti ho měli rádi hlavně pro jeho otevřenou a veselou povahu. Rodina, přítelkyně, sport, muzika, kamarádi, studium, párty, kurzy pro děti a spousta dalších aktivit. Na jeden život toho Žánek zvládal neskutečně mnoho. Svět se před ním otvíral jako květina. Každý její plátek přestavoval příležitost či výzvu, kterou by si dokázal naplno užít. Bohužel už neužije. Je skutečně zvláštní, že nás často opouštějí ti, kteří mají nejvíce pro co žít. „Honzo, ať je Ti na druhé straně lépe,“ posílají vzkaz do nebe všichni, kteří Žána znali.
„Rozdával jsi lásku, pokoj a mír, srdce jsi nosil na dlani. Bůh Tě však pozval k sobě a my tu zůstali…“